CELER KOŘEN SUŠENÝ KOSTKY – koření

Sušený kořenový celer krájený na kostky do vývarů, polévek a zeleninových základů. Alergen: celer.

Kořenový celer patří k vůni, která se zvedá nad pomalu vařeným vývarem. V sušených kostkách si nese místo v domácích zásobách a při vaření se znovu stává měkkou součástí polévky. Jeho výrazná zeleninová chuť dobře doprovází mrkev, petržel a cibuli, ze kterých se skládá známý základ společného oběda.

Jak využít v kuchyni

Celerový kořen v kostkách se hodí do pomalu vařeného vývaru i do základu na omáčku. Nechte ho dostatečně změknout a při servírování alergikům nezapomeňte na alergen celer.

Do polévky použijte několik kostek společně s další kořenovou zeleninou. U citlivých strávníků je zásadní uvedený alergen celer.

Historie a původ

Celer patří k rostlinám, jejichž příběh začíná dávno před vznikem dnešního známého bulvového kořene. Jeho divocí předkové rostli na vlhkých místech ve Středomoří a listy celeru znali už staří Řekové i Římané. Moderní kořenový celer vznikl až dlouhým výběrem rostlin, které vytvářely výrazně zdužnatělou spodní část stonku a kořene.

V evropské domácí kuchyni se pak stal jednou z hlavních součástí kořenové zeleniny do vývarů. Spolu s mrkví, petrželí a cibulí vytváří vůni, kterou poznáme dříve, než se polévka objeví na stole. Sušené kostky navazují na starý zvyk uchovávat zeleninu na měsíce, kdy nebyla čerstvá sklizeň po ruce.

Tradice a duchovní symbolika

Antický celer měl překvapivě slavnostní význam. V řeckém světě se jeho zelené listy a příbuzné divoké formy spojovaly s věnci a obřady; celerové věnce se objevovaly v souvislosti s některými atletickými soutěžemi. Byla to však jiná podoba rostliny než dnešní velká kuchyňská bulva.

Kořenový celer si získal vlastní, méně okázalou tradici u evropských ploten. Právě ve vývaru se stal tichým pomocníkem: není to vůně, která vystupuje do popředí, ale bez ní může celé jídlo působit nezvykle prázdně. Někdy je nejdůležitější koření právě to, o kterém se u stolu skoro nemluví.

Vůně, chuť a smyslový prožitek

Sušený celer má výraznou zeleninovou vůni s lehce zemitým, kořeněným tónem. Při vaření kostky postupně měknou a předávají polévce chuť, kterou je těžké napodobit samotnou mrkví nebo cibulí.

Vyzkoušejte jednoduchý pokus: do malé části vývaru přidejte několik kostiček celeru a druhou část ponechte bez nich. Po chvíli ochutnejte obě. Rozdíl není v pálivosti ani sladkosti, ale v hlubší vůni kořenové zeleniny. Právě taková nenápadná vrstva dělá dobrý vývar.

Botanická zajímavost

Celer vonný (Apium graveolens) má několik pěstitelských podob. Kořenový celer, označovaný jako var. rapaceum, vytváří velkou zdužnatělou podzemní část; jiné formy se pěstují pro listy nebo řapíky. Všechny patří do čeledi miříkovitých. Při sušení nakrájeného celeru se odstraňuje voda a výsledné kostky se při vaření znovu postupně zvlhčují. Celer je také známým potravinovým alergenem.

Vývar ochutnávaný po lžících

Celerové kostky přidejte ke kořenové zelenině včas, aby úplně změkly. První lžíci hotového vývaru ochutnejte ještě před nudlemi, natí a dalšími přísadami. Potom si připravte celou misku. Rozdíl mezi čistým základem a hotovou polévkou vám napoví, jaký poměr zeleniny chcete při příštím vaření použít.

Složení

CELER kořen sušený kostky

Alergeny: CELER.

Skladování

Uchovávejte v suchu a temnu, v dobře uzavřeném obalu.